Optika fotoaparátu

Optická soustava fotoaparátu se nazývá objektivem. Objektiv se může skládat z jedné čočky nebo ze soustavy skládající se z více čoček. Použitím většího počtu čoček se dosahuje kvalitnějšího obrazu. Objektivy můžeme rozdělit na dvě základní skupiny. Podle konstruce na objetivy s pevným ohnisem a na objektivy s proměnným ohniskem tzv. zoom objektivy. Mezi nejčastější optické vady čoček patří vinětace, zkreslení obrazu a chromatické (barevné) vady. Vinětace je vada způsobená dopadem paprsků na optický materiál, který může pohltit část paprsků světla. Projevuje se ztrátou jasu při okrajích fotografie. Chromatické vady jsou vady, způsobené indexem lomu čočky. projevují se barevnýmy chybami na okrajích obrazu.

Objektiv vytvoří obraz na snímač tvořený z polovodiče s mozaiou fotocitlivých bodů. Obraz vytvořený objetivem převede snímač na digitální signál, který je následně zaznamenán na paměťovou kartu. Klasické fotoaparáty používají jako nosič obrazového záznamu tzv. kinofilm.

Objektivy lze dělit podle úhlů záběru na objetivy širokoúhlé a teleobjektivy. Širokoúhlé objektivy mají menší ohniskovou vzdálenost, ale naopak mají větší úhel záběru. Například objektiv s ohniskovou vzdáleností 50 mm má úhel záběru 46°. Širokoúhlé objektivy se používají při fotografování krajin, panoramat a při fotografování budov z blízka.

Teleobjektivy jsou opakem širokoúhlých objetivů. Z pravidla se vyznačují velkou ohniskovou vzdáleností a malým úhlem záběru. Teleobjektiv s ohniskovou vzdáleností 200 mm má úhel záběru 12°. Teleobjektivy se používají na fotografování na velké vzdálenosti, fotografování detailů.

Objektivy můžeme rozdělit i podle světelnosti. Světelnost objetivu rozhoduje o množství světla, které dopadne na snímač. V případě, že máme objektiv s velikou světelností, jsme schopni pořídit kvalitní snímek i při špatných světelných podmínkách. Světelnost objetivu záleží na průměru vstupního otvoru. Světelnost objektivu se obvyle značí tvz. clonovým číslem.

Uvnitř objektivu se nachází irisová clona, která je schopna měnit vstupní průměr, ovlivňuje tok světla do přístroje. Průměr clony společně s ohniskovou vzdáleností ovlivňují hloubku ostrosti.

Hloubka ostrosti je schopnost ostře zobrazit předměty v závislosti na vzdálenosti předmětu od objektivu. Malé hloubky ostrosti se používají při fotografování portrétů, detailů a u kompozic, kde je cíl zobrazit tzv. dominantu fotografovaného předmětu na snímku. Malá hloubka ostrosti zapříčiní rozmazané pozadí. Velká hloubka ostrosti se používá při fotografování krajin nebo kompozic, kde je cíl dosáhnout ostrého snímku ve všech bodech.