Fotografická expozice (díl 1.)

Expozice ve fotografii je doba osvitu světlocitlivého materiálu. Světlo odražené od scény, proniká dovnitř do objektivu, projde přes optickou soustavu fotoaparátu a následně dopadá na světlocitlivý materiál. Kvalita výsledné fotografie závisí na množství a kvalitě světla dopadajícího na snímač, které je ovlivněno optikou, clonou, citivostí a délkou expozice. Správně nastavená expozice vede k vytvoření kvalitního snímku.

Irisová clona

Množství propuštěného světla závisí na velikosti průměru irisové clony uprostřed objektivu. Velikost průměru clony udává clonové číslo. Clonové číslo je značeno např. f/5,8. Hodnota clonového čísla je nepřímo úměrná průměru otvoru clony, tzn. čím menší clonové číslo, tím větší průměr.

Velikost průměru otvoru clony ovlivňuje hloubku ostrosti. Článek o hloubce ostrosti se na stránkách objeví brzy.

Expoziční čas

Druhý faktor ovlivňující množství světla, které dopadá na snímač, je expoziční čas. Expoziční čas je doba, po kterou je otevřena závěrka fotoaparátu a na snímač tak dopadá světlo. Expoziční čas se značí např. 1/30 s. Starší typy fotoaparátů využívají pouze mechanické závěrky, které neumožňují velmi krátké časy (např. 1/8000 s). S tímto nedostatkem si dnešní moderní fotoaparáty umí poradit. Využívají tzv. kombinované závěrky (mechanickou a elektronickou).  Při použití kombinované závěrky se klasicky otevře mechanická závěrka, které pustí světlo na snímač. Světlo je snímačem zaznamenáváno pouze po dobu, kterou nastaví elektronika fotoaparátu.

Citlivost

Třetí faktor, který ovlivňuje expozici je citlivost snímače na světlo, označuje se hodnotou ISO. Citlivost snímače nelze fyzicky měnit, změna probíhá při odečítání signálu ze snímače prostřednictvím zesilovače. Pokud se zvýší citlivost dvojnásobně, bude k pořízení snímku postačovat dvakrát méně světla (fotonů dopadajících na snímač).

Šum

Obrazový šum je způsoben tepelným zářením elektroniky fotoaparátu (zesilovačem snímače). Obrazový šum se projevuje při každém pořízení fotografie, ale při běžných situacích kvalitu snímku příliš neovlivňuje. Při delších expozicích a vyšší citlivosti, kdy je elektronika fotoaparátu více zahřívána, je šum na fotografii výrazný a kazí celkový dojem ze snímku. V extrémních případech je dokonce možné, že množství šumu bude mít za následek katastrofální znehodnocení snímku. Množství šumu ve fotografii lze upravit, ne vždy je však úprava z důvodů nedostatku světla možná. Při nedostatu světla lze využít některé způsoby, jak nedostatek světla vykompenzovat. Je nutné najít nejvhodnější kombinaci času, clony a citlivosti.

Jeden ze způsobů jak vykompenzovat nedostatek světla je zvýšení hodnoty ISO. S rostoucí hodnotou ale roste i šum vznikající v zesilovači snímače. Přicházíme tak o kvalitu snímku. Za ideálních podmínek je nejlepší směřovat hodnoty ISO k co možná nejmenším číslům.

Šum lze v různých grafických editorech odstranit. Odstranění šumu však bohužel nedokáže zařídit kvalitu snímku, jaká by byla u správně nastavené expozice.

Druhý díl článku najdete zde - vysvětluje jak probíhá způsob měření expozice a co je to expoziční hodnota.